Pochod

2. ročník turistického pochodu

ÚDOLÍM BEČVÁRKY

aneb Za čertovým kopytem

Propozice

Datum: čtvrtek 8. května 2025

Start: mezi 8:30 a 10:30 na zahradě u sokolovny, Plaňany č.p. 181 [https://mapy.cz/s/lerumazohu]

Cíl: do 16:30 v místě startu

Startovné: dobrovolné 

Občerstvení: drobné občerstvení na startu (káva, čaj, voda, něco sladkého), vlastní zásoby, občerstvení u obecního úřadu v Žabonosech

Odměna: pamětní list, pamětní razítko, možnost zakoupit absolventskou vizitku a dřevěnou medaili

Okružní trasy: 5 km, 9 km, 15 km, 23 km, 28 km

Mapa: Kolínsko a Kutnohorsko 1 : 50 000 (č. 42 z edice KČT)

Doprava na místo startu:

• vlakem (železniční stanice 500 m),

• autem (parkování na náměstí a v jeho okolí)

S sebou: vhodné oblečení a obuv, pití, svačinu 

Upozornění: Účastnící startují na vlastní riziko a jsou povinni dodržovat pokyny pořadatelů a pravidla silničního provozu! Za nezletilé osoby zodpovídá zákonný zástupce! Buďte ohleduplní k přírodě, obyvatelům obcí na trase pochodu a k jejich majetku. Akce se koná za každého počasí! Pořadatelé si vyhrazují právo změny zde uvedeného!

Dotazy: na e-mailu planany@sokol.eu

Popis tras:

Trasa 1 (5 km): Plaňany-Žabonosy-Čertovy stopy-Žabonosy-Plaňany

odkaz: https://mapy.cz/s/guzacasofa

Trasa 2 (9 km): Plaňany-Žabonosy-Zalešany-Přebozy-Žabonosy-Plaňany

odkaz: https://mapy.cz/s/kajamopono

Trasa 3 (15 km): Plaňany-Žabonosy-Zalešany-Miškovice-Klášterní Skalice-Bošice-Přebozy-Žabonosy-Plaňany

odkaz: https://mapy.cz/s/luralokego

Trasa 4 (23 km): Plaňany-Žabonosy-Zalešany-Miškovice-Klášterní Skalice-Kouřim-Toušice-Mlékovice-Bošice-Přebozy-Žabonosy-Plaňany

odkaz: https://mapy.cz/s/pelomapapu

Trasa 5 (28 km): Plaňany-Žabonosy-Zalešany-Miškovice-Klášterní Skalice-Kouřim-Toušice-Zásmuky-Mlékovice-Bošice-Přebozy-Žabonosy-Plaňany

odkaz: https://mapy.cz/s/dururacone

Trasy jsou vedeny po polních, zemědělských a lesních cestách, místních komunikacích a silnicích 3. třídy. Terén je mírně až středně náročný. Profil tras je zvlněný.

Kontrolní body:

• Zalešany (před rybníkem)  - trasy 2, 3, 4 a 5

• Klášterní Skalice (u sochy sv. Prokopa) - trasy 3, 4 a 5

• Toušice (před vesnicí u silnice) - trasy 4 a 5

• Bošice (na rozcestí před vesnicí) - trasy 3, 4 a 5 

• Žabonosy (u obecního úřadu) - trasy 1, 2, 3, 4 a 5

Místopisné zajímavosti na trase:

Plaňany jsou městys ležící v okrese Kolín asi 12 km západně od Kolína. Mají přibližně 1 900 obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 1385 ha. V roce 2011 zde bylo evidováno 644 adres. Mezi místní památky patří kostel Zvěstování Panny Marie, kostel sv. Jana Křtitele se šikmou věží, Husův sbor či Mírkovská tvrz.

Bečvárka, v některých částech jmenovaná jako Miletínský potok, je říčka ve Středočeském kraji v České republice. Pramení v lesích jižně od Červeného Hrádku u Miletína. Teče převážně na severozápad a u Plaňan se vlévá zprava do Výrovky. Protéká rybníky Horní Kunvald a Dolní Kunvald, teče skrze Červený Hrádek (Bečváry) a u rybníka Mlýnek kříží silnici I/2. V Bečvárech napájí Podbečvárský rybník, který opouští vodopádem vysokým 3 metry. V Mlékovicích protéká Mlékovickým rybníkem, který je od povodní v roce 2013 protržený a vypuštěný, a rybníkem Stojespal, v Nové Vsi III rybníkem Utopenec a ve Svojšicích Svojšickým rybníkem. Dále protéká rybníky v Bošicích a Přebozech. V obci Žabonosy napájí rybník Rozkoš a vlévá se do Výrovky.

Čertovy stopy jsou skalním výchozem u modře značené turistické trasy v údolí říčky Bečvárky mezi vesnicemi Přebozy a Žabonosy. Na skalním výchozu se nacházejí malé prohlubně. Dle místní pověsti se jedná o stopy čerta, který po skále proběhl a zanechal tak zde své otisky. Pod skalním výchozem je umístěna dřevěná socha čerta. 

Údolí Bečvárky je krátké, ale hezké skalnaté údolíčko mezi obcemi s poetickými názvy Bošice, Přebozy a Žabonosy, kde teče pověstný středočeský potok.  Zdejší krajina má v sobě ukrytou nostalgii „vnitřních Sudet“, jak o ní mluví známý Václav Cílek. Kouzlo zpustlých – či Pražáky opravených - starých statků mezi úrodnými lány a letitými sady, kde už jablka i hrušky dávno nikdo nesklízí. Místní patrioti označili pasáž pod Bošicemi jako „Naučnou stezku Zalešany“ s cedulí oznamující, že „zde loupil loupežník Tovařík“. Kousek od ní se vyskytuje zvláštní stavba, něco jako malý betonový bunkr spojený se skálou. Snad sklep nebo doupě zmíněného lapky. Kdo ví. Na skalách jsou nově vyznačeny a zajištěny horolezecké cesty. Najdete na nich také další zvláštní raritu – pískovcové sošky orla (nebo sokola?) s rozepjatými křídly a (asi) Panenky Marie. V údolí žije čáp černý, užovka či různé druhy žab. V korytě Bečvárky se vyskytují české granáty. U výpusti z přebozského rybníka vzniká malý "vodopád".

Výrovka (na horním toku též Vavřinec či Vavřinecký potok, na středním toku též Kouřimka a nížeji Plaňanka, teprve u ústí Výrovka) je řeka ve Středočeském kraji v České republice. Je dlouhá 62 km. Povodí má rozlohu 544 km². Pramení v Kochánově v nadmořské výšce 492,5 m. Teče převážně severním směrem. Protéká Uhlířskými Janovicemi, obcí Vavřinec, u které napájí stejnojmenný rybník. Dále protéká Kouřimí, Plaňany, Radimí, Dobřichovem a Písty, u kterých ústí zleva do Labe v nadmořské výšce 181 m. 

Kouřim je město v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Leží asi 21 kilometrů západně od Kolína. Žije zde přibližně 2 000 obyvatel. K městu patří i místní část Molitorov. Od 15. století do roku 1848 byla Kouřim centrem Kouřimského kraje, který zahrnoval rozsáhlé území východně od Prahy. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Místními zajímavostmi jsou kostel sv. Štěpána, zvonice, Muzeum lidových staveb nebo Lechův kámen.

Vlčí důl představuje lesnatý úsek Vavřineckého potoka od barokního mostu k toušické bažantnici. Po pravé straně rokle vede žlutá značka, cesta vlevo, těsně kolem potoka, je neznačená. Vlčí důl se nachází za barokním mostem na Vavřineckém potoku (Výrovce). Nejdelší a nejvodnatější potok Kolínska během své 69,9 km dlouhé poutě od jihu na sever prakticky celým Kolínskem vytváří malebná hluboká údolí, což je i případ 2,5 km dlouhého Vlčího dolu mezi Zásmuky a Toušicemi. Migmatity a ortoruly zde často tvoří členitá a vysoká skalní defilé při okrajích údolí, na nichž se pěstuje skalní lezení. Přímá cesta Vlčím dolem je neznačená. Kdysi zde stával mlýn, hájovna, panská cihelna i hospoda. Dnes zde ale naleznete již jen další barokní kamenný most z přelomu 17. a 18. století, po kterém vedla kdysi stará cesta ze Zásmuk do Dobravčan. Na středním pilíři stávala socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1717, kterou neznámý vandal shodil v roce 1970 do potoka. Další, žlutě značená cesta, vede podruhé straně střídavě podle potoka i okrajem lesa, kde se přiblížíte k železniční trati Bošice – Bečváry (trať č. 013) po které jezdí víkendový Podlipanský motoráček společnosti KŽC Doprava.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/vlci-dul-u-zasmuk

Sepsáno dle Wikipedia.org s využitím článku https://www.raft.cz/Clanek-Kanonem-stredni-Becvarky.aspx?ID_clanku=2473

Další zajímavosti zde: https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko